Asi tak nějak... Já mám prostě spoustu jiných zájmů než je uklízení a na uklízení nemám buňky
Věřím, že uklizený domov je o systému a o úložných prostorech, že pokud má každá věc své místo, tak se dá domov udržet v relativně uklizeném stavu! (Tato teorie se mi potvrdila na dětském pokoji, kde jsem zavedla systém krabic Ikea za třicet korun a kde je úklid zcela jednoduchý a rychlý) Nicméně to ostatní jako je úklid koupelny a záchodu, luxování a utírání podlahy, to dělám maximálně jednou týdně ikdyž mnohem častěji až když čekáme návštěvu
Neohlášené návštěvy k nám raději nepouštím a když přijdou tak je to jejich problém, měly se ohlásit. Bordel u nás nedělá jen dítě, já si taky ráda povečeřím u televize a když se pustím do tvoření, tak mám spoustu odstřižků, nůžek, lepidel a papírů prostě úplně všude a navíc na to ostatní už není čas
Kuchyň uklízím pokud vařím, což tedy obvykle není každý den. Proč? Protože prostě pro mě a dcerku občas zbude k jídlu něco z druhého dne nebo máme zamraženou polévku apod. Manžel má moc rád i studené večeře.
Nemyslím, že kdo má doma uklizeno, je horší v čemkoliv než jsem já, ale není ani lepší! Mám jednu výbornou kamarádku, která má domeček naleštěný od garáže až na půdu a doma 2 malé děti, do toho je ohromě tvořivá a každý den vaří teplé jídlo, návštěva k nim může přijít kdykoliv a vždy je uklizeno a nikde se nic neválí. Považuji ji v tomto ohledu za super ženu, nicméně vše se odvíjí z velké části od nároků manžela... Je to skvělá kamarádka a suprová máma, její "uklizenost" beru jako osobnostní vlastnost a to, že já jsem "bordelář" nám ve vztahu nedělá problémy. Každá jsme jiná a berme se takové, jaké jsme