Podle mé matinky,která nikdy neměla a nemá v bytě nepořádek - byť sebemenší jsem bordelářka 1. třídy..a nijak se z toho nehroutím ....
Mám 2 děti (8 a 3 roky) od narození malé jsem s nimi zůstala sama, po půl roce jsem začala chodit obden do práce na 10h...v ostatních dnech jsem chodila 4h denně uklízet - i o víkendu ( malou jsem si do obou práci mohla brát sebou ) doma prvńáčka s poruchami DIS... z práce rychle nakoupit,uvařit, věnovat se prvňáčkovi ..a večer jsem padala polomrtva do postele... takže nádobí ve dřezu, rozházené hračky (neuvěřitelným způsobem dokáže dcerka během pár minut obrátit pokojík vzhůru nohama) zůstávalo i několik dní nedotčené...
když jsem měla volno,šla jsem raději s dětmi ven,aby jsme se navzájem aspoň trošku užili....žádná hlídací babička ani tetička nikdy nebyly po ruce..byla jsem naprosto sama...matka na návštěvy nechodila - protože v tom bordelu nemůže být, děti si nebrala, protože po nich pak 3 dny uklízí apod.
Návštěvy jsem si domu moc nezvala,protože jsem se za nepořádek velmi styděla,ale uklízet jsem nezvládala...bylo to už nad moje sily...
Po vice jak 2 letech takového žití jsem opustila obě práce a začala podnikat - pracuji ještě více a intenzivněji než předtím, můžu pracovat doma, z obýváku jsem si udělala dílničku, kde je v podstatě nepořádek (pracovní) pořád.. do kuchyně přibyla myčka (takže dřez je prázdný), děti mají rozdělené úkoly (koš, stlaní,luxovaní) a pokojíček je jen v jejich rukách...
Občas mám spíš výčitky,jestli jsem dobrá matka, když sama nejsem schopna uklidit tak,aby "se dalo jíst ze země" a přitom vyžaduji uklizeno po dětech v jejich království... jestli jsem dobrou matkou,když mě znají pořád v pracovním nasazeni a unavenou ikdyž se snažim "být s nimi a pro ně" co nejvíce to jde...
Předchozí