Uznávám, že člověk by neměl žít v totálním "bordelu", přece jenom trochu uklizeno být musí. Souhlasím však s tvrzením, že se nemá píglovat na úkor dětí. Líbil se mi názor Sáry Saudkové, která říkala, že v bytě má být vidět, že se žije a že se v něm pohybují děti. Sterilní prostředí, kdy se člověk bojí i dýchat a hmatat, není nic pro mě. Mně se líbí, když jdou vidět hračky, protože hračky jsou stopami mých dětí. A že mám počmárané prostírání na stůl? To mi vůbec nevadí, možná si ho schovám a jednou se nad ním - třeba za dvacet let - budu dojímat. Vždyť na mateřské prožíváme ta nejkrásnější léta našich dětí, která se nikdy nevrátí. Kdy víc nás budou děti tak potřebovat? Nepíglujme za každou cenu, hrajme si s dětmi a vychutnávejme si ten krásný čas!
Předchozí