Přidat názor k článku Náš očkovací příběh

Milin pribeh znam a strasne me mrzi, co je potkalo!!!
Pracuji uz 10 let na JIP ve Svycarsku a me zkusenosti ukazaly, ze casto neexistuji absloutni pravdy. U vizity lekari take vzdycky nemaji pouze jediny nazor na vec.S ockovanim je to podobne. Nastesti zde mame ockovani nepovinne. Syna jsem ockovat jeste nechala, ve vedomi, ze se ockuje uz generace a ze je to neco dobreho a ze ho to ochrani.Kratce pote se u nej rozjel atopicky exzem a mela jsem dojem, ze jeho imunita je znacne oslabena.V te dobe jsem se zacinala zajimat o homeopatii a ockovani jako takove. Nasla jsem v ruznych jazycich spoustu informaci, v cestine bohuzel skoro nic. Na zakladnovych informaci, jsem dceru nenechala ockovat vubec a prospiva zatim vyborne(2 1/2 roku)byla jsem dost sokovana logickymi fakty i skutecnostm...,a take tim, ze me u syna nikdy nenapadlo precist si pribalovy letak/ u infantrixu/, kde jasne stoji, jaka rizika s sebou ockovani prinasi....zdejsi proockovanost je 60% a presto je zde daleko nizsi procento onemocneni, nez treba v CR, kde je proockovanost 100%. V CR je moda si priplacet nepovinna ockovani... v lidech to vyvolava dojem, ze je to neco "lepsiho", kdyz musi doplacet, ale podle me je opak pravdou. Doufam, ze se to brzy zlepsi a stat prenecha rozhodnuti rodicum, zda ockovat, ci ne. Nutit lidi ockovat je nesmysl, zvlast kdyz ockovani podle me vubec nefunguji a napachaji vice skody, nez uzitku. Pokud ma nekdo zajem si precist vic pisi zde adresu s velice zajimavymi informacemi. www.aegis.ch