Přidat názor k článku Náš očkovací příběh

Milá Mili,
díky moc za zveřejnění Vašeho tragického příběhu. Neznám Vás, ale po přečtení dvou vět Vašeho textu, jsem si byla na 90% jistá, kdo byl Vaším pediatrem. Ke zmíněnému panu doktorovi jsme také docházeli a po určité době jsem změnila lékaře. Musím přiznat, že jsem měla trochu špatný pocit. Vždyť se ke mně nechoval špatně, dalo by se říci, že byl korektní, navíc ta vynikající pověst! Ovšem pár věcí mě během péče zarazilo, představovala jsem si to trochu jinak. Prozatím jsme řešili jen takové banality, které se podle pana doktora jaksi samy dají do pořádku. Možná má pravdu. Také to ale pojišťovnu nic nestojí... My ale už na nic nečekáme. Lékaře jsme změnili a při větších potížích pojedeme (jsme byli) ve fakultní nemocnici.

Ve Vašem příběhu mě nejvíc bolí to, že po takové reakci nebyl lékař opatrnější, NB když byla diagnostikována porucha imunity a že Vás včas neposlal do fakultky!Ano, ta nerozhodnost a čekání na - nevím co - až Vám začne dítě kolabovat - to byl ten důvod, proč jsme odešli.

Naše zkušenosti s naším zdravotnictvím jsou takové, že pokud chcete nějakou akci, musíte velmi přehánět a dramatizovat - ne-li si vymýšlet a být neustupní - bohužel.

Je mi moc líto, jak to u Vás dopadlo, přeju Vám vše dobré!
Srdečně zdraví Marie