Přidat názor k článku Hračky vybírejme s láskou, ale obezřetně

Magdo, respektuji, že máte jiný názor, ale vzhledem k věku vašich dětí si dovoluji tvrdit, že ho budete nucena do budoucna alespoň částečně přehodnotit. Samozřejmě nevím, k čemu a jak byly vychovávány děti v minulosti, protože jsem u toho nebyla. Mohu se jen domnívat, stejně jako vy. Ale mám možnost sledovat, jak se děti v určitém věku chovají. Můj syn dostal ve 2 letech také k vánocům panenku - miminko, protože měl sestru - miminko a jeho nejoblíbenější hrou bylo napodobovat mne, jak se o ni starám. Vozil, kojil, přebaloval, choval ... Jenže to bylo ve věku, kdy trávil 99% času s námi. Jakmile povyrostl a dostal se více "do světa", začaly ho nezávisle na mé výchově (k násilí ani boji jsem ho skutečně nevedla ani náznakem!)zajímat postupně stroje, vozidla a bohužel i ty zbraně. A u jiných chlapců ve svém okolí jsem svědkem téhož. Přijdu-li s dětmi do hračkářství, syn se vrhne neomylně ke "klučičím" hračkám, dcerka k těm "holčičím". Do určitého věku se to skutečně velice překrývá, ale postupně se to takto diferencuje (výjimky jistě potvrzují pravidlo). A já si na rozdíl od vás skutečně myslím, že je to dáno přirozeností, že muž a žena nejsou stoprocentně stejní. Kdyby byli, mohli bychom být hermafrodité. V dnešní společnosti je tendence ty rozdíly popírat, ale od přírody jsme kdysi dávno byli vybaveni rozdílnými schopnostmi pro rozdílné role. Většina mužů v sobě má touhu porovnávat své síly s ostatními a jen výchovou to asi nebude - vždyť muže už desítky let vychovávají především ženy!