Přidat názor k článku Hračky vybírejme s láskou, ale obezřetně

Taky si myslím (viz můj příspěvek níže), že to nesouvisí s hračkami a tím, jestli si děti hrají na vojáky. Když jsme běhali venku s klackem za pasem jako pistolí (a někteří frajeři měli i ty plastový pistole nebo plechový samopaly), tak jsme moc dobře věděli, že je to jen hra na vojáky, hra na střílení a hra na mrtvý (kdo byl zastřelenej, musel dělat mrtvýho), ale nikdy nikoho nenapadlo, aby někomu jinému skutečně chtěl ublížit. Stejně tak třeba při šermování klackem nebo "mečem", případné úrazy byly vždycky nehoda, nikdy ne úmysl.
Takže to, že dneska někde přijde puberťák do školy s pistolí nebo nožem a postřílí nebo pobodá spolužáky a učitele, podle mě má příčinu v něčem jiném než že by si jako malé dítě hrál na vojáky nebo policajty.
Je teda pravda, že v době mého dětství jsme o chvatech Walkera Texase Rangera neměli ani potuchu a major Zeman ani rada Vacátko nic takového nepoužívali.