Přidat názor k článku Náš očkovací příběh

Na rovinu přiznávám, nejsem velký příznivec očkování. Prostě nevěřím tomu, že vpravení inaktivovaného původce choroby vytvoří dostatečné protilátky k tomu, až se imunitní systém potká s původcem živým. Vpravování hotových protilátek vyrobených z vepřové či jaké... krevní plazmy, to se mi už nezdá vůbec. Moje děti jsou očkované proti všemu, proti čemu je systém nutí, aby očkované byly. Nemají žádná očkování navíc. Vždy jsem hrála o čas - rýmy, kašle, dlouho mimo domov... Můj třetí syn byl od mimina kus chlapa, neměl po očkování fyzické příznaky, ale duševní. Jednoduše by se to dalo popsat, že se na týden až 10 dní po očkování "zbláznil". Příznaky dosti připomínaly indicie autismu - vývojový regres v motorice i řeči, zvýšená neopatrnost, podivnosti v chování, vykolejení z navyklého denního rytmu, poruchy spánku... Většinou si přivodil i nějaký úraz.
Každé očkování znamená vpravení cizorodých látek do těla, některé asi mohou být i neurotoxické. Bohužel. Jenže i očkovací vakcíny jsou zboží, infomace o rizicích by nejspíš kazily prodej...