Přidat názor k článku Hračky vybírejme s láskou, ale obezřetně

Magdo,

ve vší úctě si myslím, že to hodně přeháníš (možná pod vlivem opravdového násilí, které vidíš kolem sebe.) Mohu se zeptat, jestli žiješ v ČR?

Chlapeček chovající se na hřišti způsobem, kterým popisuješ, by mi také vadil, ale ne kvůli symbolice čehokoli, ale protože by otravoval ostatní, kteří si evidentně zrovna chtěli hrát na něco jiného, a není schopen to pochopit. A být jeho maminkou, tak bych se snažila zrovna tohle nedopustit.

Ale pokud to má dejme tomu nějakou symboliku, ale dítě tu symboliku nechápe, jak ho to může poškodit? V případě, že je to oboustranně chtěná hra? Už jen vzhledem k tomu, že takové hry hrají děti tradičně a od nepaměti (už dědečkové vzpomínají, jak si hráli na vojáky)?

Jestliže se shodneme, že agrese v lidech je a že si ji potřebují nějak vybít, pak nevidím rozdíl mezi sportem a hrou na vojáky - v obou je určitá symbolika boje, v obou je snaha soupeře porazit (a symbolicky "zabít" - u obou je jasné, že je to "jen jako" a dejme tomu takového karatistu většinou ani nenapadne, že by šel po ulici a jen tak pro radost dal někomu ránu do žaludku.Vždyť i ty neškodné" šachy jsou vlastně simulací bitvy a končí výrokem "král je mrtev".

Asi se neshodneme, ale já si na rozdíl od Tebe myslím, že ty "bojové" hry a sporty agresivitu ve skutečném životě nepovzbuzují, ale naopak pomáhají vybít a usměrnit někam, kde neškodí.