Přidat názor k článku Hračky vybírejme s láskou, ale obezřetně

Při čtení diskuse si připadám jako vyvrhel. Jako malá jsem si s klukama na vojáky apod. hrála velice ráda. Můj starší syn měl vojáčky od mala, makety pistolek, meče apod. taky. Strategie na PC ho zajímaly právě z válek. Jeho četba - encyklopedie zbraní, historie boje - válek (samozřejmě mimo jiné). Od 15let se věnoval aersoftu (nevím jak se to píše) což znamená vojenská výbava, jde především o strategii boje, ale "zabíjení" se při tom nevyhne. Jinak dnes má rok před maturitou a rád by se dostal na VŠ vojenskou, nebo histrii. Nikdy se nepral, tedy jednou ve školce, ale to se konečně začal bránit jednomu "agresivnímu" chlapečkovi a vyloženě na naši radu. Asi navštívím psychologa, protože z některých příspěvků mám vyloženě deprese jak jsem jako zodpovědná matka zklamala. Plastová pistolka ještě nikoho nezkazila, ale pokřivené názory ano. Což takhle se soustředit na výchovu a vysvětlování různých situací. Jinak můj syn měl spolužáka na ZŠ (než přešel na 8letý gympl) a ten si právě hrál s panenkami, byl to opravdu hodný kluk, až na to, že odmítal navštěvovat klučičí záchody, odmítal si s klukama hrát. Později to byl právě on, kdo byl agresorem a celkem dost hnusně napadal. Ono chování dětí opravdu o hračkách nebude.