Souhlasím s tímto článkem. Ať jsem dělala cokoli, prostě nebylo čím kojit.U prvního dítěte jsem z toho byla v šoku, protože jsem s takovou situací nepočítala a zaskočilo mě to. Navíc v porodnici na mě koukali doslova jako na zvrhlíka, trochu mi to připomnělo hon na čarodejnice. Nekojí - je DIVNÁ, málo se snažíte, děláte to prostě špatně, už byste s tím měla konečně začít! Nebylo s čím. Všude visely plakátky s nejlepšími polohami, agitační brožurky na každém rohu. Dítěti odmítli dát příkrm (U druhého už jsem tušila, která bije a prostě jsem ho nařídila). A dítě nepřibývalo, dokonce trochu hublo a mé trauma rostlo. Nakonec jsem kvůli tomu odmítla odejít z porodnice. Čím budu, probůh, to dítě živit? Řešení bylo nakonec jednoduché v umělé stravě, kterou jsem kombinovala s tou trochou mateřského mléka.
Předchozí