Přidat názor k článku Hračky vybírejme s láskou, ale obezřetně

Dámy, a z čeho že vy vlastně vycházíte? Tak například vám mohu odpřisáhnout, že žádný z mých dědečků, otce, strýce, tchána, jeho bratra,... se po hrách s luky a šípy (na Indiány) nevrhl do Ameriky, aby vybil poslední indiánské zbytečky. Ani se nepustil do černochů. Jde o to, že v naší kultuře je například hraní si na Indiány naprosto imaginární hra (dítě se s Indiánem naživo prostě nemůže setkat). Bohužel, repliky současných střelných zbraní imaginaci při hře nepodporují (jako ji nepodporují u holčiček barbíny a podobné hračky, je otázka, jestli škodlivost barbín souvisí jen s nedosažitelnými tělesnými proporcemi). A u dítěte je hranice mezi fantazií a realitou velice, velice tenká. A když má pistolku, co vypadá skoro stejně jako pistolka kamarádova tatínka, proč si s ní taky nepohrát, že? Jistě, za komunismu se to stát moc často nemohlo, ale přečtěte si statistiky, kolik je v naší zemi legálně držených zbraní. No a úsměvnost hraní si s lukem a šípy? Nechápu. Přece, zvláště pokud si bude hrát s lukem doma vyrobeným a tedy šípy vyrobenými z klacků, potom si s tím bude hrát jen pod dozorem a skutečně půjde především o střelbu na terč. Přece ho nenechám, aby střílel ptáky nebo veverky! Možná, že Ti ti přijde úsměvné, ale mě děsí, že tu argumentuješ tak, jako by tě ani nenapadlo, že se na děti má dávat pozor. Takže, pořiďte si širší obzory, něco si o tom pročtěte, konkrétně o porovnání luku s replikami střelných zbraní toho bylo napsáno dost.