Mám spíš zkušenost, že jsou lidi zvědaví, odkud jsme, když mluvíme v cizině česky.
Letos v Edinburghu v nejstarší skotský hospodě jeden starej lehce opilej Skot dojatě pravil, že jsme první Češi, který v životě vidí a vůbec nic negativního k tomu nepřipojil. Ve stejném městě se nás průvodce při půlnoční strašidelný procházce ptal, jestli nejsme Poláci, že chodí s Polkou a zní mu náš jazyk povědomě. A to byl kluk cca 25 let.
Ono je to možná ještě jednou věcí. V cizině člověk není nápadný a nevzbuzuje žádné předsudky, když se chová jako "místní". Ze začátku 90tých let, kdy se začalo jezdit ven, si dost lidí zafixovalo, že Češi jezdí s řízkama, termoskou, dávají si jen to nejlevnější jídlo, šetří, nejezdí taxíkama a spí jen v nejlacinějších hotelech nebo pod stanem. To je v rámci národnostních předsudků, které samozřejmě existují, v celém světě. A jsou dost univerzální... ať už jde o Holanďany, Francouze, Angličany, Italy... když tu zažitou představu NENAPLŇUJEŠ, nikdo si tě s tím národem nespojí.