Přidat názor k článku Kniha roku Rok kohouta? Pozor na rasismus.

Jak člověk stárne - pardon nestárne, jen mu přibývají roky - tak se obvykle drobet mění. A má i jiný postoj k dětem. Obvykle shovívavější.Jako nyní já ke svým vnoučatům (které mimochodem zlobí víc, než zlobily moje děti a to ještě nejsou v pubertě..)Vzpomínám si, když byla moje dcera v pubertě, kolem 12 let, to bylo něco šíleného!! Moje krásná inteligentní dcera mě občas tak neskutečně vytáčela, že jsem se musela moc držet, abych jí nenařezala...Jednou jsem se neudržela, dostala pořádnou facku - a utekla, tři dny byla u babičky, která jí naštěstí rozumným způsobem vyložila, že matka ji má ráda, ale že někdy je to složité...byla jsem rozvedená, čili výchova obou dětí byla jen na mně, s otcem se nestýkaly.Toto dost šílené období trvalo až do jejích 18 let. Přitom se synem výchovné problémy nebyly tak hrozné, až na to, že ač nebyl hloupý, absolutně ve škole nespolupracoval, četl stále knížky (což je sice chvályhodné, nicméně učení ho příliš nezajímalo, takže měl zcela zbytečně trojky, ačkoliv měl na víc dle slov většiny učitelů). Dcera se zklidnila po osmnáctých narozeninách. Ovšem celé roky předtím jsme se hádaly, na vše měla jiný názor. Na rozdíl od syna ale měla téměř samé jedničky i na gymnáziu. A nyní, když má děti, je úplně jiná, rozumná a uznává, že v pubertě byla nesnesitelná a jen se bojí, aby její dcera nebyla stejná...
A k těm romským dětem - knížku jsem sice nečetla, ale slyšela jsem o ní mluvit TB. Sama se domnívám, že je to strašně velký problém, protože si musíme uvědomit, že od narození má prostě malý cikánek handicap ať chceme nebo ne. Jak se někde něco stane, děti se poperou, něco se rozbije, tak téměř vždy, je-li mezi nimi tmavé dítě, všichni už od malička dávají většinou vinu jemu. Já sama mám pár špatných zkušeností s Romy - v tramvaji mi již dvakrát chtěli vybrat kabelku - ale přesto je nedávám všechny do jednoho pytle. Pracuji na úřadě, tedy ne na sociálce, ale stejně mám někdy možnost s nimi mluvit - a někteří by rádi pracovali, i třeba za 3 stovky na den, ale nikdo je už z principu do práce nevezme. Zaměstnavatelům se ovšem také nelze divit, protože mají třeba velice špatné zkušenosti. Je to prostě začarovaný kruh. Často je mi některých velice líto, ale skutečnost je krutá. Vidím třeba čistého upraveného cikánského kluka - a bílý puberťáci stejného věku ho urážejí, napadají apod. Myslím si, že jen skutečně silní jedinci toto překonají. Puberta je moc těžké období v životě dětí i rodičů a je-li tu ještě tento problém, jak tmavému dítěti vysvětlíte - oni se k tobě chovají hnusně, bezdůvodně, ale musíš to překonat...to se skutečně podaří málokomu. Uvědomte si, že v podstatě celý život jsou na takového člověka kladeny vyšší nároky než na bílé, pořád musí vlastně okolí něco "dokazovat", že on je jiný než většina Romů apod. Jeho blízké okolí ho třeba zná, jaký je a uznává ho,ale přijde mezi cizí lidi, kteří ho neznají - a už jen proto, že je tmavý, na něj většina kouká skrz prsty...takže hodně těch, kteří se třeba i nějakou dobu snažili, to prostě nevydrží celý život a pak to vzdají...