Přidat názor k článku (Pře)výchova otců v Čechách

Monty, myslim, ze v clanku resis hlavne to, ze i kdyz je tata doma, tak vlastne otcovskou roli neplni. U nas to bylo totez, travil vecery i vikendy v praci a kdyz jsem mela pripominky ze by se mel venovat synkovi, bylo zle. Po necelych trech letech jsme se rozesli (samozrejme kvuli dalsich duvodum), ale tatka najednou zacal fungovat - vyzvedava dnes uz sestileteho syna ze skolky trikrat tydne, travi s nim kazdy druhy vikend, v lete tyden na chalupe, kde se o nej stara sam bez pomoci babicek. Hrajou spolu fotbal, jezdi se koupat, chodi do muzei ... A ja mam na sebe spoustu casu, v 28 letech jsem se zacala ucit na koleckovych bruslich, obcas jdu do hospody zaparit a je mi fajn. A jsem mnohem pohodovejsi mama, predtim jsem na syna byla casto protivna jen proto, ze uz jsem mela vseho plny brejle a ted si uzivam kazdou chvilku, kdy jsem s nim. Takze v mem pripade zafungoval dokonale rozchod, ale tato rada je myslena s nadsazkou, rozhodne preju vsem, aby to nemuseli hnat tak daleko :-)