Přidat názor k článku (Pře)výchova otců v Čechách

Ještě mě tak napadá, nedávno jsem četla v nějakém časopise povídání paní, která dělala pomocnici v domácnosti. Rozebírala tam nějakou rodinu, bezdětné vysokoškoláky, vědecké pracovníky, pro které pracovala. Najali ji rodiče mladého pána, protože se "už na to nemohli koukat". Mladí do té doby žili sice v nepořádku, ale spokojeně. Nicméně to s paní zkusili, ale ona za čas utekla a dávala to "k dobru" v časopise. Nikoho nejmenovala, ale dost detailně popisovala jejich zvyky, prostředí, prostě si myslím, že jejich známí by je museli v tom článku poznat. Pohoršovala se, jak to ta žena mohla takhle vést, že i když je málo doma, tohle přece nemůže trpět, že ona na to neměla nervy a řekla, že pro taková čuňata dělat nebude, že to řekla i těm rodičům, ať si mladí shnijí ve špíně, že kdyby měli děti, poslala by tam sociálku... Připadalo mi to dost neseriózní.
Když si představím, že by třeba sousedi zavedli s takovou drbnou řeč, to by se dověděli věci! A u nás v okolí se drbe od rána do večera. Trochu se manželovi nedivím, že z toho má obavy, drbou nás i takhle.
Akorát jsem myslela, že je se stavem domácnosti smířený a že to ještě nějaký čas vydrží, ale vadí mu to a hodně. Je fakt, že už k nám nikoho nemůžeme přivést a manžel by rád měl návštěvy. P.