Naprostý souhlas. Verče naše postel přestala vyhovovat někdy kolem devátého-jedenáctého měsíce (nepamatuji si přesně), tak jsme ji přemístili do její postýlky. Teď jí budou dva, v postýlce má výlez, takže ji někdy v noci slyším, jak si s razancí slůněte produsává pokojem, ale vrací se zpátky se k sobě. Ke mně se přemisťuje až ráno, a to za účelem bohulibým - otevírá mi očička, krmí mě, vnucuje mi nočník... Takže společné spaní ji na samostatnosti nic neubralo - naopak, někdy si přeji, aby byla samostatná o trošičku míň :o)
S.
Předchozí