Díky Hrochu,
my miminko teprve čekáme, ale vytiskla jsem si tvůj příspěvek, abych na něj později někdy kápla. Máš pravdu, ověřila jsem si to už dřív. Muži se musí prostě někdy říct věci, které se zdají jasné.
Jednou jsem vyslechla rozhovor svého muže s jeho bratrem, těsně po bratrově rozchodu s dlouhodobou přítelkyní. Bylo to dost náhlé, přítelkyně vyčetla bráchovi kde co a on z toho byl úplně paf a svěřoval se mému muži. A hrozně se divil, že mu nikdy neřekla, že potřebuje občas přinést kytku nebo jen tak pomazlit. A to nevěděl ve svých 32 letech. A když se zeptal mého muže odkuď on ví, že se takové věci dělají, tak mu odpověděl, že to ví ode mě. A od té doby vím, že věci nejsou samozřejmé, že se o nich musí mluvit a že prostě musíme dát vědět tomu druhému, co potřebujeme a s čím máme starosti.
Předchozí