Přidat názor k článku Slasti a strasti pěstounů

Taky jsem tápala, jestli fyzicky trestat nebo ne. Pak jsem poslouchala psycholožku v Sama doma, která řekla, že fyzický trest je přijatelný, pokud jde dítěti např. o zdraví nebo o život. V danou chvíli je to rychlejší a účinnější než domlouvání. Takže pokud mě dcerka neposlouchá na frekventované cestě a žene se mi do vozovky, tak schytne plácanec přes zadek - ale přiznávám, že i za to mám výčitky svědomí:-(, prostě nedělám to ráda a stydím se za to.

Dále v MF Dnes vyšel článek od psychologa Jeronýma Klimeše, který se přiměřených fyz. trestů také zastával. Tvrdil, že fungují ve frekvenci max. 1x za měsíc, musí být přiměřené, děcko musí vědět za co bylo potrestáno. Pak uvedl, že psychické týrání (výčitky, vyhrožování, zastrašování, balení kufříku a vystrčení dítěte za dveře apod.) dítě do budoucna poškodí mnohem víc než výchovné plácnutí ve správnou chvíli.
A co praví stará lidová moudrost? - "Ohýbaj ma mamko, dokud som ja Janko, až ja budem Jano, neohneš ma, mamo."
Přesto všechno si ale myslím, že tento postoj bude za pár let překonaný a že rodiče budou souzeni a trestáni i za ty malé výchovné plácance. A taky si myslím, že se tato benevolence na dětech negativně podepíše, že to zkrátka nebude takto dobře. Vždyť i v "životě v přírodě" matka lvice lvíče za neposlušnost lehce ťafne zubama nebo tlapou...