ahoj Katko,
závidím Ti tvuj klid a jak si nad veci. My sme s manželem spolu nejaký ten čas zili pred svadbou, takže si myslím, že jsem veděla " do čeho du", ale jak se bude chovat až se nam narodí prcek sem vážne tušit nemohla. Hodně mě mrzí když přijde v 8 večer utahaný z prace a pak ještě zapíná počítač a na malého udělá jen tutu mutu. Snazim se ho co nejvic zapojovat, ale jedine ceho se maly docka je, ze si ho polozi na sebe a relaxuje a mysli si, ze se s tim nas prcek uspokoji (uz vyzaduje nosit a pozorovat deni kolem sebe, smat se atd) kdyz mu neco namitnu, tak rekne, zeje unaveny. Nakonec to vzdam a vezmu si zas prcka a ikdyz uz taky padam unavou, vezmu si nakonec prcka zase ja a jdu s nim delat blbosti (nejlepe do jine mistnosti, aby si mohl v klidu odpocinout!
Uz se moc tesim az prestanu kojit a uplatnim vyse zminovanou radu - lecbu sokem. Vraziom mu prcka a odejdu treba na pokec s kamoskama a on si k nemu snad cestu najde a bude mu delat radost si s nim hrat..
Neztracim nadeji, ale zastancem nasilne prevychovy taky nejsem.
Předchozí