Přidat názor k článku (Pře)výchova otců v Čechách

Katko, a to je právě to, co se tu někteří snaží vysvětlit. Vezmu za příklad situaci od nás - byla jsem doma se 17-timěsíčním dítětem, když se nám narodil další prcek. Novorozeně probrečelo půl noci, neb mělo přehozenej den s nocí, batole potřebovalo pozornost celej den, protože v té době už přestávalo spát po obědě. Tzn, že jsem s nima jela prakticky nonstop - řekněme 17-tihodinový směny každej den bez nějakýho volna o víkendu. V tomhle stavu mi je fuk, jestli si manžel po návratu z práce chce vydechnout, protože oproti mě, on si vydechne v práci - tim myslim, že se může v sedě najíst, může odejít na záchod, když se mu chce a ne až za hodinu, protože větší dítě se právě snaží zmlátit to menší, nebo se to menší zrovna kojí apod., nemusí hodiny chodit sem a tam se řvoucím uzlíčkem, který by se marně snažil uspat, když na noze by mu visel kňourající starší, kterej chce taky trošku pozornosti, v noci manžel spí, zatimco já kojim (ne, že bych to chtěla po něm :-), z práce jede v klidu sám, aniž by musel řešit, že si starší rozepíná autosedačku a k tomu se pokakal, zatimco mladší chce už zase nakojit) atd. atd.
No nic, jen že pokud teď píšeš, že on má právo si vydechnout, nezapomeň, že pokud na tom budeš trvat po narození dítěte, můžeš snadno přijít o svá vlastní "práva" - třeba o právo někdy si vydechnout.