Petule, jestli to nebude třeba tím, že vaše mimi je skutečně velmi malé a jak už tu někdo řekl - muži mívají strach, že takovému drobečkovi ublíží, ale jak povyroste a dá se s ním už něco podnikat, hrát s autodráhou nebo čutat s míčem apod. tak se to změní.
Na druhou stranu, vezmeš-li to z pozice manžela...přijde domů v osum hodin, je skutečně utahaný po náročném dni v práci, přijde domů a tam ho čeká manželka, která by mu podá miminko a očekává, že s ním bude další hodinu mít energii k tomu dělat ťuťuňuňu a blbnout s miminkem.
Z pozice manželky na mateřské je to přirozené, že očekává, že manžel musí být celý natěšený na mimi a vždy ochotný se s ním duchlit a hrát si. Z pozice manžela, který má takovou prac. dobu je to trošku nereálné.
Já nemyslím, že by tvůj manžel mimi nějak neměl rád nebo se na něj netěšil, ale je přeci přirozené, že když se vrátí z práce takto pozdě, tak skutečně bude chtít spíš relaxovat...
Dnešní doba je skutečně jiná než byla dřív, většina mužů dříve chodila do fabrik na 6 a končila ve 2. Všichni měli práci a nikdo se nemusel bát, že přijde z hodiny na hodinu o místo a bude bez práce a neuživí rodinu, nezaplatí splátky.
A zvyšující se rozvodovost si myslím má jednu z příčin právě i toto - je málo času na rodinu, z toho plynoucí hádky (některé ženy chtějí jak peníze, tak mít chlapa nejlíp ve dvě doma), vkrádají se pocity osamocenosti, pocity nezájmu.
Možná jsme se ještě plně nestačili přizpůsobit a akceptovat to.
Na druhou stranu slyším velice málo říkat, že ten chlap je fajn, že si ho vážím, že jsem ráda, že něco dokázal, že má ty a ty fajn vlastnosti, že jsem ráda, že dělá doma to a to....velice málo. Spíš slýchávám - vždyť je to jen chlap, vždyť jsou všichni stejní, on nikdy..., nevaří, já bych ho nejradši..., je nemožný, není romantický, je kopyto...
Jak to bude až budeme mít dítě my dva to nevím, možná to bude všechno jinak a budu taky nespokojená manželka, možná přestanu uplatňovat teorii vcítění se do pozice a možností druhého.
Čas ukáže...
Předchozí