Přidat názor k článku (Pře)výchova otců v Čechách

Katko,
fobii z "ověšených" matek jsem měla taky (a hroznou) a říkala si, že tohle tedy nikdy. Sousedka jezdila s hlubokým kočárkem, za ruku batole, když nemohlo, posadila ho na korbičku, obvykle táhla ještě odstrkávadlo, děti řvaly obě dvě... Já jsem chtěla druhé až po 6-7 letech, připadalo mi to ideální a teď vidím, že bych to bývala nějak přežila, ale teď se mi do druhého nechce, i kdyby vztah s manželem byl ideální. Dcera ještě není samostatná a péči bych asi nedokázala skloubit. Druhé tedy asi nebude. Nebo až bude malé tak 10 let, ale to by se musel zlepšit vztah s mužem a musely by mě přepadnout mateřské pudy.
Takže musím přiznat, že z "jedněch plenek" je to praktičtější, i když prožiješ tak 5 hodně hektických let, ale pak už je relativní klid.