Přidat názor k článku Slasti a strasti pěstounů

Eleonor, i já výše přece píšu, že někdy i to plácnutí efekt nemělo. Ale zároveň píšu, že někdy to ten efekt mělo, dopředu nevíš, to jsem poznala "až poté". A chci se zastat Mirky, opravdu se ti lehce kritizuje, nejsi a nebylas v její situaci. Rozhodně se jinak zvládá výchova jednoho či dvou bezproblémových dětí, než dítěte s nějakým "postižením", poruchou chování, dítěte vyžadujícího mimořádnou péči, nebo třeba výchova sourozenecké skupiny pěti romských dětí (např.).
Taky mi přijde zavádějící příklad "já a můj bratr", je fajn, že u vás to tak fungovalo, pokud by to tak šlo tehdy u nás, byla bych nejšťastnější matka (byť nevlastní) pod sluncem.