Přidat názor k článku Slasti a strasti pěstounů

Jak poznáte, kde končí váš vztek-potřeba ulevit si a kde začíná oprávněný výchovný trest? Já vím, že mě ta "ruka svrbí", jen když jsem unavená, hladová, mám ponorku apod.

Moje dcera vůbec neví, co je to pohlavek apod.
Jen třikrát za život strčila do jiného dítěte a vždy to bylo opakování chování dětí vůči ní po delším pobytu v kolektivu. Hned jsme si vysvětlili, že to děti dělají špatně, že máme pusinku a můžeme říci, co chceme. Jinak se jde domů.

Domnívám se, že samu od sebe by jí vůbec nenapadlo situaci v kolektivu takto "řešit". Taky nikdy neuhodila/nešípla/nekousla mě. Když samozřejmě opomenu kousnutí do prsu prvním zoubečkem.

Ale možná je to jen náhoda a nesouvisí s tím, že ji tělesně netrestáme. Ano, občas mě svrbí ruka. Ale vždy se mi podařilo situaci vyřešit jinak, i když je to na bednu, pořád dokola něco vysvětlovat a vymýšlet "důsledkové tresty" (hážeš hračkami - nebudeš si hrát, budeš dělat blbiny u silnice - jde se hned domů, nevyčistíš si zuby - nebudeš mlsat apod).

Uznávám, že je dcera "rozumné" povahy, takže možná u druhého dítěte to fungovat nebude.

Lusika