Jano, to víš že zkoušela. :o))) Výsledek nevalný - buďto si lehne, usne a neodpovídá (a Stáník je ještě malej na to, abych ho nechala samotnýho doma se spícím otcem, i když je mi vcelku jasný, že by ho rychle probudil... nejspíš by ho kousnul do nosu nebo jinam, jak má ve zvyku), anebo má neskutečně blbé řeči a chce po mě, abych si teda někoho sehnala na hlídání (což se třeba v osm večer zařizuje báječně snadno). Jednou jsem měla jít na nějakou pracovní schůzku a on mi půl hodiny před začátkem oznámil, že hlídat nebude, protože se mu nechce. Vtipné na tom bylo, že ta schůzka byla v podniku u nás v ulici, kde ale není signál, takže kdybych ji chtěla zrušit, stejně bych musela jít pryč. On totiž nechápe, že se na některé věci NEMŮŽU vykašlat... že s klientama a obchodníma partnerama musím mít dobrý vztahy, protože čím lepší, tím víc práce, a pokud na mne NEBUDE spolehnutí, příště už nemusím žádnou práci dostat. :o)
Předchozí