Přidat názor k článku (Pře)výchova otců v Čechách

Ahoj Monty, tady je Blamáž :-)
Tak mám pocit, že nerozumím jedné věci. Článek je jasný, každý psycholog by Ti řekl, že byste měli problém řešit společně, pokud to není tak, že jednomu současný stav vyhovuje a řešit ho nechce a nebude. Nemůžeš přece všechno dělat Ty a on bude dělat jen to, co ho baví. Jaký je to vzor pro Tvého syna. Nevím, proč jsi to psala sem a nedala to rovnou jako dopis manželovi. Třeba doufáš, že si to při brouzdání přečte.
Nebudu rozebírat, kdo má jakou vinu, sama jsem žila skoro 9 let s parazitem, který ještě navíc snižoval moje sebevědomí, o mých kamarádech prohlašoval, že jsou tupci, říkal mi, že jsem neschopná, kvůli němu jsem přerušila své kontakty, před mými přátelli mě shazoval... teď už vím, kde byla chyba. Snažila jsem se vytvořit vztah s člověkem, který nezažil harmonický svazek svých rodičů a byl rozmazlený, maminka ho vychvalovala a kdyz došlo na společné dovolené ke krizi, nadával jí. To byla jedna z posledních kapek, které mě rozhoupaly k rozchodu. Naštěstí jsem s ním neměla dítě, rozešla jsem se včas, pomohlo mi to, že jsem v té době poznala někoho jiného. Tak jsem to rozřešila, prostě už to nešlo táhnout dál. Bylo to ale těžké, jak pro mě tak pro něj. Parazit se bránil, zuby nechty se držel, dokonce sliboval, začal být milý, začal se snažit. Když to nepomohlo, vyhrožoval, pak zase pomlouval, snižoval mé sebevědomí. Pro mne ale to pěkné už bylo pryč. Teď už se tomu jen směju a mrzí mě, že jsem na to nepřišla dřív, prostě jsem byla nezkušená, byl to můj první kluk a taky nepocházím z harmonické rodiny. Mohla jsem si ušetřit pár let, ale možná to byla jen příprava na současný vztah, protože mi to pomohla dobře si vybrat nového partnera.

Síly Ti za pár let dojdou, vztah není přece o tom, jestli na něco stačíš sama nebo ne. Je dobré nebýt závislá, ale je také dobré se naučit dát najevo, že muže potřebuješ. Emancipace přece není o tom, že na všechno stačíš sama. Partner je pro to, abys na všechno přece sama NEBYLA. Připadá mi, že Ti dělá dobře pocit, jak to všechno zvládáš, ale zajímalo by mě, jak se Tvá nespokojenost (popsaná v článku) odráží ve Tvém vztahu ke Stáníkovi. Domníváš se, že nic nepozná?

Spokojenost je moc důležitá, schopná ženská jako jsi Ty by se měla umět rozhodnout i v tak citlivé věci jako je partnerství. Sepiš si pro a proti na jeden papír, a zjistíš, jestli ten seznam je vychýlený na jednu stranu. Manželovi jasně řekni, o co Ti jde, pokud chceš vztah napravit, nezbývá Ti než vyložit karty na stůl a začít mluvit o všem, co Tě trápí. Pokud k takovému rozhovoru ale nebude vůle z druhé strany, bude to těžké. Internetová komunita nezná pozadí vaší rodiny, ukvapené rozhodnutí není dobré, protože spolu přece máte báječného syna, třeba jen potřebujete nastavit komunikační rozhraní :-)
Jestli chces, můžeš mi napsat na mail, třeba se jen potřebuješ vypsat a pak zas bude lip :-)