Přidat názor k článku Kojení - životní nutnost nebo možnost?

na jednu stranu se až fanaticky nutí kojit novorozenec, ale na druhou stranu, když kojíte dítě starší 1 roku, už se na vás okolí taky kouká skrz prsty...

Moc to nechápu.

Kojím a kojila jsem obě děti - syna plně do 5 měsíců, pak na noc příkrm a do roka postupné ukončování denního kojení (přechod na vodu a na noc na UM). Denní kojení jsme ukončovala z důvodu získání větší osobní svobody a možnosti pracovat. Večerní krmení UM kvůli možnosti uspávání otcem. V noci jsem kojila z pohodlnosti. Kojení jsme ukončili víceméně se synem "dohodou", nenásilně, v pohodě v 15 měsících.

Občas jsem nechápala kojící fanatismus - kojení syna mi nepřinášelo moc potěšení, byl jak barakuda, furt přisátý, neustále hladový... Jak já jsme záviděla kamarádce jejich flaštičku s UM... Jen moje lenost mě přidržela u plného kojení (syn byl otesánek - v 6 měsích měl 9,5 kg, které si ze mě "vykojil". A potřebu ostatních komentovat krmení mého dítěte jsem taky moc nechápala. Zejména větu: TY JEŠTĚ KOJÍŠ????? Ta mě vytáčela k nepříčetnosti - jo, kojím a nepřipadám si kvůli tomu jako špatná matka :-/