Přidat názor k článku Kojení - životní nutnost nebo možnost?

Jsem na sebe hrda, ze pres vsechny nesnaze, ktere provazely nekolik prvnich tydnu kojeni naseho prvorozeneho syna (nechtel se prisat, velke bolesti, 2x mastitida apod.), jsem vytrvala, trapeni se zmenilo v radost a kojili jsme nakonec 18 mesicu, nez se syn sam odstavil. U druheho syna jiz nastesti takove problemy nebyly a kojili jsme stejne dlouho. Byla jsme tehdy hrda na to, jak syn krasne pribira na vaze a ze je to moje osobni zasluha. Pochvaly detskeho lekare za kojeni do roka a pul jsem take rada prijala. A proc by ne? Stalo me to hodne usili, unavy, ale prekonali jsme to a vyhrali. Muj manzel je dodnes vdecny, ze jsem obema synum dala do zivota takovy dar. Zdravim vsechny z Vas, ktere to citi podobne.