Přidat názor k článku Kojení - životní nutnost nebo možnost?

Pořád tu je málo informací. O kojení je všude spousta článků, ale o problémech jako takových ne. Taky jsem brala kojení za samozřejmnost, ale když se mi Adélka nechtěla v nemocnici přisávat, tak mi nemocnici sice pomohly, ale s velkou neochotou. O tom že tam byla laktační poradkyně, jsem se dozvěděla po měsíci až z internetu. Pak jsem byla v šoku, když měla malá úplně černou stoličku, páč tam měla krev. Nebylo vidět, že mám ragády, to by ještě šlo, ale ve třech měsících mi tekla div ne proudem krev z bradavek, no hrůza. To jsem ještě bolesti odolávala a říkala si, že to je asi fakt normální. No a když mi pak holka utrhla kus bradavky, tak jsem v šoku nevěděla co mám dělat. Kojím stále. I když mám modřiny a cucfleky na bradavkách. Co mě ještě čeká?
Taky musím dvakrát denně odstříkávat. Přes den to malé stačí, ale večer už ne, tak to řeším tak, že když jí večer uložím, tak si pak odstříkám před spaním a ráno než se vzbudí, tak odstříkám další várku, abych jí to mohla dát před spaním. Jen s množstvím si nejsem jistá, kolik bych jí toho měla dávát. Doktorka mi sice řekla, že 80ml by jí mělo stačit, ale když mi pak za měsíc přibrala jen 200g, tak to bylo málo. Možná to bylo i tím, že jsem si myslela, že když se otáčí ode mně, že jí to stačí. Tak ted se víc snažím jí u prsa udržet, ale je to boj. Navíc potom má stříkavý stoličky, tak babo raď. V noci spinká 11h, tak kde je chyba?