Mě se to zase tak dramatické nezdá, spíš mi přijde, že je to dáno stavem celé společnosti vůbec a netolerancí. Jsem přesvědčená, že kdyby byla v každé porodnici laktační poradkyně, která by se bezprostředně po porodu opravdu maminkám věnovala, kojila by téměř každá žena. A samozřejmě když se nedaří nebo se nechce, vysvětlila, že se nic tak hrozného neděje. Jenže si taky uvědomte, že díky poporodním blues a přístupu některých sestřiček jde z porodnice zdeptaná téměř každá maminka. Já jsem například byla o správné technice kojení poučena až třetí den po porodu tím, že nám byl promítnut instruktážní film. A to už jsem měla obě prsa do krve. Nakonec jsem to zvládla, jen díky tomu, že dcera je neobyčejně zdatná přísavka
Jinak já se setkávám spíš s opačnou reakcí: to jí ještě kojíš? To už ti ani nemůže téct mlíko, jde jí jen o žužlání..., Přijde mi, že dneska mámy musí za každou cenu kojit na každým rohu...a další perly sléchám dnes a denně (také v souvislosti s nošením dcery)
Prostě někteří lidé mají obrovskou potřebu komentovat, poučovat, chytračit, i když o to dotyčný člověk nestojí.
Tyhle věci házím za hlavu a když to nebude kvůli kojení, jiný důvod se vždycky najde. Je to na každé, jak se s tím dokáže vyrovnat. A vypisováním nevýhod kojení, no nevím, přijde mi to v porovnání s výhodami docela směšné. Prostě kojení je obrovská výhoda, ale jak to tak v životě chodí, každý nemůže mít všechno, s tím se musíme smířit...i s tím, že někdo děti mít může a někdo ne, že někdo má dítě zdravější, chytřejší, hodnější atd...to by mohlo vznikat takových iniciativ dnes a denně...