Přidat názor k článku Kojení - životní nutnost nebo možnost?

Je to skvělá myšlenka-dotazník atd. akorát bych řekla, že někdy se musí žena rozhodnout aktuálně, zcela oproti původnímu předsevzetí a že jí to rozhodnutí, ve kterém musí zvážit všechny svoje pro a proti nikdo nepomůže.

Uvedu příklad - já - původně jsem tak nějak automaticky předpokládala, že budu kojit...jenže v 8 měsíci předčasné prasknutí plodové vody, následoval císař, který původně nebyl plánovaný...už tím zkomplikován přirozený nástup laktace...a dokoplo to, že malá dostala silnou žloutenku-svícena lampou, čili usínala při krmení, krmena sondou...prostě souhra faktorů které když se zkombinovaly, prostě to nedopadlo...mléka bylo mizivě, přikládání nefungovalo, protože usínala...a já se musela rozhodnout sama, co dál.
Samozřejmě, jak je zde zvykem, porodnice i nadále když viděla, že to nejde, doslova tlakovala na kojení. Přitom by stačilo po pár dnech /na nedonošeneckém oddělení jsme byli déle/ konstatovat, že teda asi fakt okolnosti nejsou příznivé a at se sama rozhodnu, jestli kojit nebo ne. A ne pořád dokola dotazy, jestli teda už to nejde líp, jestli mléka není víc. Praktiky připomínající až týrání a někdy i ponižování - mačkání a testování bradavek doslova bez dotazu, dokonce i sestra třeba zapomněla předtím zavřít dveře na chodbu, kam chodily návštěvy.

Taky mám z porodnice z toho důvodu trauma a pocit rozčarování. A stigma u dětského doktora atd. jsem taky cítila - pořád zdůvodnovat proč, proč proč...