Hmmm, nevím :o) Ale moje zkušenost:
Nemám děti hyperaktivní a nikdy mě ani nenapadlo si to myslet. Ale se setkávám s tím, že když nás někdo občas venku pozoruje, tak mě lituje, že jsou děcka furt v pohybu a že si neodpočinu a bla bla bla... Je otázka, jak by oni vnímali moje děti, kdyby se o ně měli starat :o) A můžu ti říct, že loni jsem strávila část léta u tchyně na chatě a oproti tomu, co zažíváme v Praze, to byla neskutečná pohoda :o) Verča celý den strávila na chatě, já si mezitím v naprostém klidu udělala, co potřebuju... A můžu říct, že sice jsem byla 24 hodin s ní, ale ve skutečnosti jsem se jí věnovala míň, než když v Praze, kde jsem si kvůli práci musela najmout hlídací slečnu na 8-12 hodin týdně a kde jsem nedočkavě očekávala příchodu manžela, který by se jí aspoň chvilku věnovat, abych já mezitím stihla zrelaxovat. A obávám se, že kdyby se role obrátili a doma zůstal manžel, tak s holkama po psycholozích lítáme. Protože on s nima nemá tu trpělivost a u Verči už vyšetření i navrhoval.
S.
Předchozí