Přidat názor k článku Ať je ti Tam dobře, Ondrášku

Petro a Radime, sama mam dva chlapecky, starsimu jsou zrovna ted 4 roky, mladsimu neco malo pres rok a pul. Vubec si neumim predstavit, ze by nas potkalo neco podobneho. Jen ta predstava mne uvadi do stavu naproste hysterie. Jste neuveritelne statecni, jak vse zvladate a ze jste se dokazali o toto sve trapeni podelit s nami ostatnimi. Diky Vam si clovek uvedomi, jak je malicherny, jak vsechno to zlobeni mych deti je vlastne pozehnanim a ne trestem, jak si casto hloupe myslim.
Ja neumi moc psat kondolence, bolest se spatne vyjadruje a kazde slovo mi pripada hloupe, protoze mam pocit, ze vubec nemohu citit to, co citite Vy. Chci Vam jen rict, ze Vam obema moc drzim palce, at to zvladnete. Ondraskovi je uz urcite dobre a verte, ze Vas nik.dy neopusti.
Petro, jak jsi napsala, ze k Tobe vztahnul tesne pres svou smrti rucicky ... Boze, proc pred nas nekdy stavis tak tezke zkousky?
Drzte se, jste neuveritelne statecni.