Přidat názor k článku Ať je ti Tam dobře, Ondrášku

Petro, přeju také hodně sil v Bohu a přidávám upřímnou soustrast...

Jednou jsem četla příběh (podle skutečnosti) o rodině, kde zemřelo jedno z dětí. Nejlépe se s jeho odchodem srovnal jeden ze sourozenců. Jednou povídal mamince, že "ve skutečnosti ti ostatní lidé jsou chudáci. Je mi líto těch, kteří našeho bratříčka neznali - protože o moc přišli."

Z Vašeho psaní, Petro, mi vyznělo, že Ondrášek měl opravdu zlatou povahu a bylo požehnání s ním strávit aspoň tu krátou část života. Snad až trochu čas odplaví víc smutku a bolesti, budete moct děkovat Bohu za to hezké, co jste spolu prožili, za ten dar, že Ondrášek mohl jít aspoň část času tady na zemi s vámi, a že nechal ve vašich životech stopu něčeho krásného...