Taky občas nemám na sex sílu nebo chuť.. ale můj muž to ví. Už jsme si dávno vyjasnili, že můj orgasmus nerovná se automaticky moje štěstí. Umím se podobně radovat z jeho orgasmu (fakt!) a je moc prima, že to oba víme a nemusíme si na nic hrát. Taky máme sexuální aktivity rozdělené podle stupně mé únavy. Když jsem ok, fajn, můžeme si počkat i na můj orgasmus (když jsem odpočatá, je to hned :) ), když jsem unavená víc, slíbí mi muž rychlovku beze snahy o moje vrcholy (pro mne osobně orgasmus je dost energeticky náročná záležitost, nesrovnatelná s milovánímm bez něj), když padám na ústa víc, zapojím se do jeho vzrušení nějakou nekoitální aktivitou a pokud už fakt nemůžu a musím spát, položím mu aspoň ruku na břicho a on se o sebe postará sám.
Předstírat orgasmus vůči svému nejbližšímu mi z mého pohledu přijde smutné, trochu nedospělé a riskantní, ale člověk nikdy neví, co druhé motivuje k jejich jednání a čeho se třeba bojí, nemůžu to soudit, jenom popřát všechno dobré!
Předchozí