Žaneto, i já měla někdy období, kdy jsem na to neměla zrovna dvakrát chuť. A jelikož jsem v tom byla otevřená a upřímná, dokonce manžel i viděl, že mě to trápí, tak jsme s tím mohli něco dělat. Právě to, že jsem viděla, jak je ke mě manžel laskavý a trpělivý byla jedna z věcí, která mi pomohla, že jsem časem zase "naskočila"... Ale kdybych něco předstírala... tak jsem na tom možná teď stejně, jako ty... a píšu tady o tom, že nevím, jak bych měla manželovi říct, že na sex nemáím chuť už několik let. A třeba bych si to také celé racionalizovala, jako ty.
Ano, předstírání je nejspíš menší zlo, než rozvod kvůli secuálnímu nesouladu. Ale vzájemná upřímnost a ohleduplnost jsou prostě lepší, než předstírání.
Předchozí