Ke kojení, ano máme možnost volby, ale stavět to jako dvě rovnocenné varianty, je dle mého nesmysl. Kojení bylo, je a bude pro dítě většinou výhodnější.
Druhá věc je ta, že život přináší různé problémy z různých důvodů. Já jsem své první dítě taky nekojila z důvodu psych. potíží po porodu a ano, bylo to mé SELHÁNÍ. Nebojím se nazvat to pravým jménem. Pátrala jsem a přišla i na konkrétní důvod potíží a díky tomu jsem se posunula zase o kousek dál, víc si rozumím, odstranila jsem určité bloky. Žije se mi lépe. Takže to SELHÁNÍ pro mě bylo zárověň požehnáním.
A tvářit se, že vše je pro dobro dítěte, chůvy, UM, brzký nástup do práce, rozhodnutí nekojit ze sobeckých důvodů(a netvařme se, že takové maminky nejsou) je jen krajně liberální postoj, že všechno v životě je dobře. Není. Existují dobrá i špatná rozhodnutí. Ale já to neodsuzuji(ve spoustě případů tomu i rozumím, nicméně to neznamená, že s tím souhlasím), jen si to sama pro sebe dělím.
Předchozí