Přidat názor k článku A proč vlastně nepředstírat v posteli?

Žaneto, vybrala jsem si v celé diskuzi tvé příspěvky a vyšlo mi, že v každém tvrdíš něco trošku jiného. Někde píšeš, že se potřebuješ vyspat a že toho máš na svých bedrech až až(což máš a já smekám, pokud to vše zvládáš). To bych brala. Ale jinde píšeš, že je to věc neměnná a že nemá cenu se pokoušet s tím něco dělat, což nesouvisí s únavou, např.:
"Chci Ti říct, že se dokážu vžít do kůže chlapa, který má doma ženu, jež tři roky vůbec netouží po sexu a kdyby bylo po jejím, NEBYL BY ŽÁDNÝ".

"KOLIK LET SI MYSLÍTE, ŽE CHLAP DOKÁŽE POSLOUCHAT: NECHCI SE S TEBOU MILOVAT, NEBAVÍ MĚ TO, NIKDY MĚ NEUDĚLÁŠ, TAK SE NESNAŽ? BUDEME SPOLU JENOM LEŽET A VÍSKAT SE VE VLASECH, STAČÍ TI TO?"

Pak píšeš, že se manžela ráda dotýkáš, že ti voní, ale jinde to komentuješ takto: "Jsem ráda, když se naše dvě těla stávají jedním, ale jen po dobu nezbytně nutnou, abych mohla JÍT SPÁT." Neumím si představit, že mám něco ráda, užívám si to, ale čím je to kratší, tím lépe...

A nesouhlasím s tímto:"A žádnou návštěvu samozřejmě nepotřebujeme. Já opravdu nemám žádný problém, proč bych měla řešit něco, co řešení nepotřebuje". Ale to už je můj subjektivní názor, že by to odborníka potřebovalo. Ale žádný odborník nepomůže někomu, kdo o pomoc nestojí.
Jinak je mi jedno, jak kdo žije, kdo s kým spí či jak často. Je to vaše věc. Pokud trváš na tom, že jste oba šťastní, pak vám to pouze přeji.