Marto, o žádném ležení jako prkno přeci vůbec nebyla řeč.
Jsou situace, kdy je člověk opravdu orvaný jako borůvka (s batoletem a miminem poměrně dost častý jev), na vlastní orgasmus nemá ani pomyšlení, ale to pořád ještě nemusí znamenat, že by ho sex s manželem otravoval. Tudíž ležet jako prkno a číst si knížku opravdu netřeba. Takže souhlasím s tím, co píše Aneka.
Jinak ještě k případu - Žaneta psala, že jí daná situace vyhovuje, je tak spokojená, já jí to přeju a nehodlám do jejího konkrétního případu šťourat.
Ovšem pro mě osobně by byla situace, kdy
1. nejsem frigidní a byly doby, že mě partner vzrušoval
2. najednou ztratím zájem o sex
3. i když je evidentní, že se může jednat o důsledky objektivních okolností (aktuální velká únava, při starostech o děti a dům, kdy jsem na to všechno většinu času prakticky sama), které pravděpodobně pominou, jakmile pomine tahle mimořádná zátěž, jsem z nějakého důvodu přesvědčená, že už to nepomine nikdy
dost výrazně alarmující. I když sex není jedinou a dokonce ani nejvýznamnější součástí života, přece jenom je natolik významný a zasahující i do dalších sfér, že by se mi vůbec nechtělo smiřovat se s myšlenkou, že už si do konce života nic neužiju a že v podstatě jen "podržím" a zahraju divadýlko, aby byl pokoj.
Toť ale MŮJ názor, který nikomu nevnucuju.
Předchozí