Libik, mě zase nas*alo, že autorka zde své řešení až skoro doporučuje, viz. její příspěvek:
"Přesně tak! Nejsem nespokojená! A proč jsem to napsala? Protože spousta žen má kvůli předstírání výčitky. Jak píšu v posledním odstavci. Chci, aby věděly, že se s tím dá žít. A docela dobře
Jsem velice šťastná žena. A vypadá to, že i můj muž je velice šťastný."
Ono to totiž není řešení, jen přechodná záležitost. To je to samé, jako by radila všem ostatním, unaveným ženám, ať sjížděj perník, protože to vyřeší jejich únavu a 3 hodiny spánku ani neužijí. I to je, jak známo, cesta do pekel.
A pak - ty si umíš představit "velice šťastnou ženu", která je takto zdrchaná? A jak se takové štěstí projevuje? Že děti nosí jedničky ze školy?