Libik, ty tvoje souvětí jsou na mě už v tuhle hodinu náročné, takže přiznávám, že ti nerozumím. Nicméně co se mého názoru týče - "odhekat si to a mít pokoj" je cestou nejistou, která vede k psychiatrovi. Za tu dlouhou diskuzi zde Žaneta odhalila dost detailů ze svého života, abych mohla považovat její údajné štěstí za nepravděpodobné. Abych to shrnula:
-Žena, kterou únava dovede ke specialistovi, zase tak šťastná být nemůže.
-Předstíráním orgasmu a neochotou najít jiné řešení neuspokojivého sexuálního života, se pisatelka dobrovolně zříká šance na zlepšení stavu věci.
-To, co pisatelka nazývá milujícím a oddaným manželem, nekoresponduje s tím málem, co o manželovi napsala. Milující partner by, dle mého názoru, měl být schopen postřehnout změny v chování, únavu či nespokojenost,partnera vyslechnout a společně najít řešení problému(zvlášť, pokud je partner lékař).Nechápu ani, jak partner může být tak spokojený, pokud mu partnerka u milování usíná, případně usne úplně. Jisté podezření, že není vše ok, by mít mohl.
Je mi jedno, kolik orgasmů pisatelka má, či jak se staví k sexu. Hlavně proto, že se to mě osobně netýká. Nemám ale ráda, když mi někdo maže med kolem úst a tak si v tomto případě připadám. Několikrát jsem zde uvedla, že se jedná o můj názor, který si, s dovolením, ponechám. Pokud ho změním, dám vědět.
Předchozí