Přidat názor k článku Příběh první - Proč právě já?

Tak jsem si přečetla Váš článek o Bulovce a je to opravdu strašné, horší než z hororu. Já jsem se včera vrátila z kyretáže v Brně (spontánní potrat v 7 tt) a zážitek z přístupu sester raději vytěsňuji, před kyretáží jsem byla 24 hodin bez vody (a jídla), infuzi jsem si "vyplakala" asi po 20 hodinách. V nemocnici mně přijali po samovolném potratu hned ráno, ale na kyretáž jsem se dostala v deset večer, bulela jsem jak želva a kdybych byla v "plné polní" a necítila se tak bezmocná a vyčerpaná, postavila bych sestry do latě, což jsem ale po celodenním čekání a dehydrataci neuměla. Pocit strašného vzteku a naprosté bezmoci, bolest hlavy a podbřišku, na což jsem dostala paralen 500 čípek a to jsem si ho musela vyběhat, neustále ze mně tekly chuchvalce...Doktoři (kteří ovšem neměli moc čas) byli ale skvělí, selhala lidskost ze strany sester. Ale když čtu Váš příspěvek, je to nesrovnatelně horší a velmi neetické!!! Velmi neetické. Je mi to moc líto, pokud bychom s tím mohly my - ženy, které si něčím takovým projdou, udělat, aspoň pro ty další...ale naše zdravotnictví se mění velmi těžko...Držím palec, aby příště bylo líp! Nevzdávejme se!! přeji Vám a i jiným hodně štěstí a síly a asertivity.

Cesmína