Přidat názor k článku Padoucnice mýtů zbavená

Takový velký záchvat jsem viděla dvakrát:
Poprvé u spolužačky z gymplu, na okurkové brigádě.
Ráno mě prostě vzbudilo, že holka spadla z postele, ležela na zemi, celá se třásla a hlavou mlátila do nočního stolečku. Běžely jsme se sestrou pro učitele, ale ten věc bagatelizoval. Trvaly jsme se sestrou na tom, že spolužačka měla jakýsi záchvat, ale holka byla totálně zmatená a vůbec nevěděla, co se s ní děje. Učitel ji nakonec znechuceně poslal k lékaři. Lékař jí zakázal do konce brigády práci a učitel mě ještě obvinil, že jsem jí "zkazila" brigádu. Až po gymplu jsem se dozvěděla, že ta spolužačka (z jiné třídy) trpěla epilepsií od dětství, ale tajila to, aby mohla na tu brigádu...
Podruhé jsem takhle viděla zhroutit se sousedku, potkali jsme ji s dětmi v parku a padla přímo před námi. Zavolala jsem rychlou, protože jsem nevěděla, co se děje, i když jsem od lidí slyšela, že touto nemocí trpí.