Přidat názor k článku Naše Eliška je štastné dítě

No, ono je hlavně třeba si uvědomit, že existuje poměrně velké procento žen, které své nenarozené dítě nemilují. Má dcera je chtěná a plánovaná, ale říct, že jsem ji v prenatálním stavu milovala, je značný eufemismus. Nemilovala jsem ji, ani když se narodila. Láska potřebuje čas, pokud někdo "miluje" své dítě před narozením, miluje především svou představu, ne toho konkrétního jedince. Rozhodování je samozřejmě vždycky těžko, exixtuje mnoho neznámých faktorů, a každý by měl realisticky a do možná bez sentimentu zvážit, na co má a co je ochoten obětovat.
Článek mi příliš nesedí, zdá se mi zbytečně "přebuzený", jak by autorka chtěla tou prezentovanou idylou překřičet všechny reálné problémy a strachy. Pokud by se někdo rozhodl ponechat si postižené dítě v domnění, že rodinu stmelí, měl by si uvědomit, že je to statisticky dost nepravděpodobné. Většina matek ve stacionářích je rozvedená.