dospělý člověk pramálo jedná z vůle rodičů. Všichni jednáme z vůle své. Jistě, jsme nějak vychovaní a neseme si to s sebou, ale myslet si, že i "pořídím" zdravé dítě, aby se "mi" staralo o to postižené, až tu jednou nebudu... takto to moc nefunguje.
Jinak, i s tebou jakožto zdravou se může něco stát a pak třeba budeš ráda, že se o tebe v rámci svých možností postará sourozenec, byť k tomu nebyl odmala "očkován"
Taky to jednou budeme řešit. Manželův bratr má DS. Ale nikdo neví, kdo to kdy bude potřebovat a třeba dřív...
Ještě dodám k tématu - taková ta "hra na jistotu" mi zavání troškou neurotismu - CHCI záruku, že dítě bude zdravé... pak že se bude vyvíjet tak a tak, bude takové a makové. Nikdo ti nikdy záruku, že vše bude dle tvých představ, nedá. I dítě, které se narodilo "dokonalé", se může dostat na druhou stranu barikády třeba tvou vlastní nepozorností... dítě je dar. Není tady pro tebe, pro stát, pro kohokoliv ambice, nemá naplňovat nesplněné představy neurotických rodičů, kteří chtějí mít vše pod kontolou. Ať se každý rozhodne jak chce a umí, ale ať do ostatních neprojektuje své vlastní strachy