Dát jí morfium? Něco, po čem by odešla ve chvíli, kterou si sama vybrala? Nakonec to tak bylo. Napsala dopis na rozloučenou a v noci zemřela na embolii. Ale to před tím bylo moc dlouhé a těžké a z krásné ženské udělalo třicetikilovou trosku.
Zkrátka, spousta lidí projde v životě něčím těžkým a nějakým způsobem je to ovlivní. Tohle, pak zas umírala babička, která měla halucinace a já se o ni tři roky starala... Upřímně řečno, dalo mi dost práce překonat tohle, další "challenge" s postiženým dítětem už by pro jeden život bylo trochu moc. Jistě, stát se může cokoli, ale vybrat si to s plným vědomí, to bych zkrátka neudělala. Osatně, já s potraty obecně nemám problém... všude v přírodě se to děje, právě proto, že samice cítí, že na to nemá.
Předchozí