Přidat názor k článku Naše Eliška je štastné dítě

Madelaine, prece je to ono, co vcera do zblbuti opakovala jsem Petre: ze to nemuzeme vedet, co je lepsi pro to dite. Nevime to. Ja mam svoje eticke zabrany (a reflektuji je), ty mas svoje filozoficke kriterium (a si ho mej, jen ovedom se, ze je to stejne ideologicke stanovisko, jako to moje.)

A Petra Neomi, kdyz se do toho trpelive ryje, ma svoje traumaticke zkusenosti a ideologicke stanoviska z toho odvazana, ale to nereflektuje. Vykrikuje na vsechny strany, ze zeny, ktere nejdou na potrat jsou emocni sobci, ze nejsou pragmaticke, a kdyz neco napisou do usmrkane Rodiny, od jejich sentimentality je ji k zbliti. Je to take jeji pravo, ale kdyz si tato pani narokuje na pozici intelektualky, musim poznamenat, ze ta jeji chybejici sebereflexe je pro intelektuala to podstatne.

Vsechny na stesti zijeme v regionu, ze pravo nam dovoluje potraty, ale zaroven nezakazuje eticke ci ideologicke postoje, ktere zabranuje je postoupit. A je to fajn.