... to je přece normální, že když chce člověk naušnice či piercing, tak to se prostě píchá a bolí to. Holt se musí rozhodnout zda jí to stojí za to! Ale to je přece spíš dobře, ne? Stejně jako když něco chci, ale je to třeba drahé - taky se musím rozhodnout zda mi to stojí za to...atd. A přesně to se přece - mimo jiné - mají děti a mladí lidé naučit. Zvážit co chtějí a za jakou cenu, a že se proto musí něco udělat, pokud to člověk opravdu chce.
Přijde mi to tedy přirozenější a lepší než malému minminku způsobovat bolest (o které neví proč se mu děje, co a jak - ale CÍTÍ JI!!!) a zdravotní rizika (zranění při hraní, zánět, alergie...) jen na základě matčiny domněnky, že MOŽNÁ někdy v budoucnu je bude třeba chtít!!!
To by se stejně tak miminkům mohly "preventivně" propichovat i jiné části těla - také pro případ, že by snad v budoucnu chtěli piercing a báli kvůli bolesti na něj jít... (Není v tom zásadní rozdíl, jen na naušničky jsme víc zvyklí než na jiné propíchnuté a "ozdobené" části těla.) Tato "argumentace" mi přijde naprosto zcestná!
Mně třeba naušnice nikdy za to nestály. Naopak moje sestra si je nechala píchnout také tuším v 15 letech, věděla proč šla do toho. Já jsem neviděla důvod a nevidím ho dodnes. Každý to má jinak ale měl by s rozhodovat tehdy když z toho má rozum.
Předchozí