V podstate to vnimam jako ty. Taky jsem mela obdobi kdy jsem pila kazdy den a dost. S kamaradkou jsme poradaly tzv absintove vecirky
. Myslim, ze to bylo hodne prostredim ve kterem jsem se pohybovala-mezi umelci to je celkem normalni a pochopitelne. A alkohol mi delal vzdy do jiste miry velice dobre, otviral muzy a tak a chutna mi doted. Ale v urcitem okamziku meho zivota se muj postoj zmenil prave kvuli nejake te vnitrni zodpovednosti, ktera mi nedovolila proflakat dalsi kus zivota. No a pak prislo tehotenstvi, kojeni a tak jsem dosla do te faze, ze kdyz si ted dam 2 dc cerveneho vina tak uz mi to bohate staci a mnohdy staci i to dc jen tak na chut-nedavno jsme si koupili s pritelem portsky-to je fajn pochutina a vydrzi ;-)
Stal se ze me ted spis gurman, ktery si da jednou za cas nejaky ten opravdu kvalitni mok.
Myslim si, ze ackoli alkohol neni zdravy, tak v mire OPRAVDU MALE je jen prijemna nerest a neresti ma snad kazdy. Nebo alespon jeden nas znamy lecitel to vzdy tvrdi: ze kazdy by mel mit nejakou nerest ;-).
Co by mel ale kazdy hlavne sledovat je to, jestli alkoholem neresi neco co lze vyresit i jinak, sledovat jestli nezvysuje frekvenci a mnozstvi a jeste pokud zacne sve jednani omlouvat. To by melo byt alarmujici nebot ten clovek muze mit skutecne "naslapnuto".